Válka o vodu v Africe

V roce 2010 jsme v Kotagudžapte, malé vesničce v jižní Etiopii, dokumentovali příběh dvou děvčátek. Místo do školy chodily s kanystry každodenní mnohahodinovou tůru pro vodu ke smrduté louži. Už tehdy se v tomto státě východního afrického rohu mluvilo o nilské přehradě GERD (Velká přehrada etiopského znovuzrození) jako o spáse. Proč ji ale bezpečnostní experti vnímají jakou problematickou?

Řeka Nil – zvaná příznačně Chléb pouště – je důležitým zdrojem života pro Etiopii. To samé platí pro Egypt. Tato země z Nilu čerpá 96 % sladké vody. Řeka je také zásadní pro výrobu elektřiny. Stavba přehrady GERD o celkové ploše 1 800 kilometrů čtverečních byla z velké části dokončena v červenci minulého roku. Náklady se pohybují okolo 4,8 miliard amerických dolarů. Egypt požaduje, aby se proces plnění nádrže rozložil mezi 10 až 21 let, Etiopie naopak usiluje o to, aby se stavělo 3 až 5 let v průběhu celého roku, nikoli jen v období dešťů. V současnosti chce Etiopie poskytnout Egyptu pouze 32 miliard kubických metrů. Egypt ale požaduje o celých 8 miliard víc. Proces plnění podle etiopského scénáře tak bude mít nevyhnutelně negativní dopad na vztahy mezi oběma zeměmi.

Etiopie se své vize naplnit GERD co nejdřív rozhodně nevzdá. Podle odvážných předpokladů může totiž počet obyvatel této země do třiceti let překročit hranici 200 milionů. Už nyní má ale Etiopie co dělat s uživením nynějších 110 milionů. Přehrada nastartuje velké zemědělské projekty, přispěje k rybolovu, vytvoří pracovní místa a hlavně zajistí víc potřebných potravin. Množství energie generované přehradou také pokryje veškeré místní nároky na elektřinu. V zemi, kde více než 70 % populace nemá nedostatek elektřiny, jde o hodně pádný argument. Pak je tu také ekonomický aspekt. Přebytek elektřiny chce země prodávat a distribuovat do sousedních zemí. Etiopie se tak může stát energetickým centrem, a tím pádem významným aktérem v regionu.

Nil je také významným tématem domácí politiky v obou zemích. Režim egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího je znepokojen tím, že „odevzdání“ se Etiopii v tak důležité strategické záležitosti bude vnímáno jako selhání režimu. Obzvlášt v době, kdy Muslimské bratrstvo kritizuje jeho smířlivý přístup a snaží se proti němu manipulovat egyptské veřejné mínění. I pro Etiopii má přehrada důležitý vnitrostátní politický rozměr. Premiér Abiy Ahmed si chce vybudovat image progresivního vůdce a řešitele konfliktů. Obraz proaktivního lídra je důležitý hlavně pro vnitropolitickou situaci. Vláda musí neustále zdůrazňovat své úspěchy, separatistické a opoziční síly se totiž snaží delegitimizovat etiopský stát. Sami Etiopané tlačí na vládu, aby přehradu GERD co nejdříve dokončila. Chtějí vrátit investice, které ve formě dluhopisů poskytli na její stavbu.

V posledních měsících se v etiopském regionu Beningšangul-Gumuz, kde přehrada stojí, rozmohly konflikty. Egypt se na nich údajně nepřímo podílí. Je vnímán jako důležitý podporovatel místních milic, nepřátelských vůči federální vládě. Také pracuje na vytvoření arabského a afrického tlaku na Etiopii. Liga arabských států už ostatně vyzvala Etiopii, aby se zdržovala jednostranného napouštění přehrady. Prohlásila, že „vodní bezpečnost Egypta a Súdánu je nedílnou součástí arabské národní bezpečnosti“. Zda se naplní etiopský či egyptský scénář, nebo dojde k jakémusi hybridnímu řešení, ukáže budoucnost. Jisté ovšem je, že otázka nového vodního díla bude v regionu ostře rezonovat. Natbase bude celou situaci kontinuálně sledovat a přinášet nové informace přímo z místa.