fbpx

Tuk versus svaly – Díl 2: Na nákupy

Supermarket. Tolik uliček, regálů, produktů. Tolik možností, jak se napálit a nechat ošálit etiketami, které hlásají, jak je daná potravina skvělá a zdravá. Zavolali jsme na pomoc nutriční terapeutku Gabrielu Mádrovou a společně s Pavlínou a Jirkou, kteří se rozhodli změnit životní styl, vyrazili na nákup. Co přistálo v košíku?

Potkáváme se před pražským Edenem. Pavlína a Jirka za sebou mají první „hubnoucí“ týden, kdy se měli držet Gabrieliných výživových doporučení. Jak se s novým životním stylem sžívají? „Jirka je hrozně zodpovědný, každý den myslí na to, aby se fakt prošel, a pečlivě zapisuje všechno, co sní nebo vypije. Přiznává i pivo!“ prozrazuje Pavlína na svého muže. Ten ji vzápětí s úsměvem doplňuje: „Konečně jsem zjistil, kolik váží jeden plátek šunky!“



„Málokdy dokážu poznat, jestli kupuju opravdu kvalitní produkt,“ svěřuje se Pavlína.


Právě jídlo je i dnešním tématem. Vcházíme do supermarketu, kde dvojice často nakupuje. „Málokdy dokážu poznat, jestli kupuju opravdu kvalitní produkt,“ svěřuje se Pavlína. Jako první se zastavujeme u konzervovaných salátů s tuňákem. Ukazuje se, že nejdražší varianta – 160 gramů stojí přes sto korun – má zároveň menší podíl masa než levnější konkurence. „To je důležitý indikátor. Vždy srovnávejte, jak moc je v produktu zastoupena ta nejcennější ingredience,“ vysvětluje Gabriela, která nutriční hodnoty potravin zkoumá i pro různé výrobce. Podíl masa je stěžejní také v případě šunek. „Měl by být větší než 95 %. A čím míň přídatných látek na etiketě najdete, tím lépe,“ popisuje zkušená nutriční terapeutka.


Při nakupování se nevyplácí ani sázet na intuici a první dojem. „Může se zdát, že třeba takový falafel je naprosto zdravý, vždyť je celý z cizrny. Přitom ale obsahuje velké množství tuku, protože se smaží v oleji,“ upozorňuje Gabriela. Dobrou volbou nejsou ani takzvané puffované kukuřičné chlebíčky, byť se tváří dietně. „Komplexní sacharid je tu v podstatě rozebraný a předpřipravený, místo aby si ho tělo rozložilo samo. Jsou to zcela prázdné kalorie.“


Když procházíme kolem rýže, Jirka do košíku hází druh basmati. „Vezměte raději tu parboiled, je nutričně výhodnější. Zpracovává se pod tlakem, a díky tomu se zdraví prospěšné látky dostanou přímo do zrna,“ radí Gabriela. „Vidíte, a já celou dobu myslel, že je naopak méně kvalitní,“ podivuje se Jirka. Gabriela cestou do košíku přihazuje ještě jednu gastro vychytávku: lněné semínko. „Nebojte se ho používat v jogurtech i kaších. Uvidíte, že po takové snídani hlad jen tak mít nebudete. Ale pozor: semínko je nejprve potřeba nadrtit, jen tak z něj dostanete všechny prospěšné látky.“


Samostatnou kapitolou jsou sýry. Gabriela nám ukazuje, jak jednoduše vypočítat, kolik tuku obsahují. „Množství sušiny vynásobte množstvím tuku v sušině a vydělte stovkou. Dostanete počet gramů tuku na sto gramů sýra,“ popisuje. Zjišťujeme, že deset deka goudy, po které saháme v chladícím pultu, obsahuje skoro 30 gramů tuku. Verdikt? Do košíku hubnoucí Pavlíny a Jirky nepatří. „Měli by volit polotučné sýry, u kterých se tímto propočtem dostanou pod dvacet až třicet gramů.“


A produkty, které mají 0 % tuku? „Taky špatně. Odtučnění se vždy musí něčím vykompenzovat. Například v některých ovocných jogurtech možná není žádný tuk, zato jednoduchých – tedy těch ‚zlých‘ sacharidů – hned několik gramů. Jako kdybyste slupli pár kostek cukru,“ líčí Gabriela. Podle ní je nejlepší sáhnout po variantách, které tuku přirozeně obsahují méně, při dietě ideálně pod 3,5 procenta. 



Hlavně se nesmíte bát najíst. Jídlo není nepřítel, jen o něm musíte přemýšlet a správně ho kombinovat. Dobrou pomůckou je měření podle dlaně. Pokud vaříte oběd nebo teplou večeři, talíř by měl obsahovat dlaň bílkovin, dlaň sacharidů, dlaň zeleniny.“


U mléčných výrobků je zima, a tak míříme k pečivu. „Sáhněte vždy raději po celozrnné variantě, která sice může být kaloričtější, ale na delší dobu vás zasytí,“ říká Gabriela a zkoumá etikety žitných fit chlebů. Některé obsahují pořádnou dávku přísad a konzervantů. „I tady platí, že méně je více. Hledejte produkt, jehož složení je jednoduché a nezabírá spoustu řádků. Čím přirozenější je zpracování jídla, tím lépe.“ 


Pak už zbývá jen zaplatit. U pokladen Gabriela Mádrová zmiňuje tu vůbec nejdůležitější zásadu: „Hlavně se nesmíte bát najíst. Jídlo není nepřítel, jen o něm musíte přemýšlet a správně ho kombinovat. Dobrou pomůckou je měření podle dlaně. Pokud vaříte oběd nebo teplou večeři, talíř by měl obsahovat dlaň bílkovin, dlaň sacharidů, dlaň zeleniny.“ Pavlína se ihned zadívá na veliké ruce Jiřího. „Tak to má Jirka obrovskou výhodu!“


 


Sdílet příběh: