fbpx

Terapie vrněním. Proč se díky zvířatům cítíme líp?

Ještě ani nedojdeme do našeho patra, a už hlasitě mňouká za dveřmi. Mourovatý kocour Kleofáš s námi žije čtyři měsíce. Tak jako spousta dalších lidí, i my jsme si pořídili domácího mazlíčka během koronavirové pandemie. Proč se v těžkých časech víc upínáme k čtyřnohým parťákům?
166 %. O tolik víc Britové po vyhlášení lockdownu zadávali do Googlu spojení „koupit psa“, uvádí dobročinná organizace Dogs Trust. Koronavirus zásadně zvedl poptávku po domácích mazlíčcích. Vyprázdnily se útulky, čekací listiny na konkrétní rasy se prodloužily. „V karanténě mají lidé víc času na péči i výchovu nových zvířecích společníků,“ uvádí deník The Washington Post. Podle deníku Právo jde zase pro řadu lidí o způsob, jak zabavit děti v době distančního vzdělávání. Ale hlavně – zvířata nám pomáhají vyrovnat se s izolací a pocitem osamění.

„Člověk je tvor společenský. Aby byl spokojený, potřebuje společnost jiných lidí, nebo bytostí v nejširším smyslu slova. Některé dlouhodobé studie dokonce prokázaly, že samota je horší než kouření nebo alkohol.“
„Člověk je tvor společenský. Aby byl spokojený, potřebuje společnost jiných lidí, nebo bytostí v nejširším smyslu slova. Některé dlouhodobé studie dokonce prokázaly, že samota je horší než kouření nebo alkohol,“ popisuje profesor lékařské psychologie Radek Ptáček. Němé tváře nám podle něj nabízejí bezpodmínečné pozitivní přijetí a milují nás takové, jací jsme. „Vztah se zvířetem zároveň bývá velmi stabilní, na rozdíl od vztahů s lidmi. Nejsilnější emoční vazby si dokážeme vybudovat se psy a kočkami, proto patří mezi nejoblíbenější mazlíčky,“ popisuje Ptáček. Sám dětem v pandemii pořídil morčata a časem prý přibude i pejsek.

Zvířata nám rovněž pomáhají zvládat strach. Profesor Ptáček se ve své praxi například setkává s lidmi, kteří díky zvířecímu příteli dokážou překonat fobii z létání. „Vždy ode mě potřebují potvrzení, aby si ho mohli vzít na palubu letadla,“ vypráví. Zejména psi pak můžou být i skvělou motivací pro pohyb, v tomto ohledu pomáhají třeba seniorům. Terapeuti už rovněž běžně doporučují například canisterapii, tedy léčebný kontakt se psem, který může pomáhat mimo jiné lidem se zdravotním postižením. A výhoda koček? Vrnění pomáhá redukovat stres. Řada studií potvrdila, že kočkomilové mají méně kardiovaskulárních obtíží.
Koronavirový boom domácích mazlíčků má ale i své stinné stránky. Útulky se už teď obávají, že jakmile se život vrátí k normálu, lidé začnou zvířata vracet. Finanční krize totiž způsobí, že na zvířecí členy rodiny nebudou v domácím rozpočtu peníze. S krizí se pravděpodobně zvýší i počet nemocných zvířat, která dají jejich majitelé uspat – léčba totiž představuje finanční zátěž. Charitativní organizace Dogs Trust uvádí, že v důsledku krize z roku 2008 se počet opuštěných psů zvedl téměř o 26 %. A obdobný vývoj nás nejspíš čeká i teď.

Jakmile navíc začneme trávit méně času doma, může se u mazlíčků projevit separační úzkost, která vyústí v problémové chování. Bude se jim zkrátka stýskat a nespokojenost či strach začnou dávat najevo třeba močením, kálením, hysterickým štěkotem, drápáním nebo ničením věcí „na truc“. Další potenciální důvod, proč se zvířecího kamaráda zbavit.

Před zkratkovitým pořizováním zvířat varuje i profesor Radek Ptáček. „Obstarat si zvíře impulzivně, bez dostatečného rozmyšlení a přípravy může být nebezpečné. Případů, kdy člověk po několika týdnech pozná, že šlápl vedle, je mnoho. Bohužel některé z nich dopadají pro zvířata tragicky.“ Po skončení pandemie bychom tedy měli myslet na to, abychom mazlíčkům laskavost vrátili. Oni nám pomohli zapomenout na koronavirus, my bychom po zkrocení koronaviru neměli zapomínat na ně. Tak tlapku na to, Kleofáši!

Sdílet příběh: