fbpx

Proč nevěříme médiím?

Při konfliktech, nepokojích a složitých společenských situacích se výrazně snižuje důvěra ve zpravodajství. Rozpolcená společnost bývá podezřívavější. Uvádí to studie výzkumného centra Reuters Institute, které spadá pod Oxfordskou univerzitu a každoročně zkoumá stav médií po celém světě.

Proč těžké časy snižují důvěru v média? „Nutně to neznamená, že by byla žurnalistika v rozdělených společnostech méně kvalitní – lidé jsou spíš obecně nespokojení s institucemi. Zpravodajství zároveň v nestabilních časech zastupuje víc názorů, se kterými lidé nesouhlasí,“ vysvětlují autoři studie Digital News Report 2020 v čele s mediálním odborníkem Nicem Newmanem.


Odpovědní jsou i politici. Když média často kritizují, veřejnost pak zprávám přestává věřit. Příkladem můžou být Spojené státy – republikánský politik a prezident Donald Trump média často napadá, proto pravicoví voliči věří médiím méně (13 %) než ti levicoví (39 %).


Infografika ukazuje, jak lidé ve vybraných zemích světa věřili médiím v roce 2019 a jak se důvěra změnila v porovnání s rokem 2018.


Které události roku 2019 snížily důvěru v média?


Hongkong


Důvěra v média se propadla poté, co místní vláda navrhla, že bude osoby podezřelé ze spáchání trestného činu vydávat do pevninské Číny. Propukly násilné pouliční protesty. I když vláda takzvaný extradiční zákon nakonec odložila, na důvěře v média se kontroverzní návrh i následné masové protesty podepsaly.


Chile


Chile zasáhly protesty proti nerovnosti, vysokým životním nákladům i elitám. Média jsou vnímána jako elitářská a podle řady lidí nevěnují dostatek pozornosti stížnostem ani potřebám obyvatel.


Austrálie


Svět obletěly snímky a záběry devastujících požárů v australské buši. Veřejnost rozdělily debaty o tom, jak vláda situaci zvládla. Polarizace se projevila i na důvěře ve zpravodajství. Méně médiím věří hlavně lidé, kteří sledují tradiční zpravodajství. U online zpráv je propad menší.


Velká Británie


Brity rozdělily volby, otázka brexitu a časté útoky na média ze strany politiků. Od roku 2015 spadla důvěra v média o 20 %. Dokonce i tradiční značky jako BBC čelí kritice, že veřejnosti nutí vlastní agendu, zejména ve věci odchodu z Evropské unie.


Mexiko


Občany znepokojuje ekonomická situace a násilí spojené s pouličními gangy. Důvěru v média snížila i nová vláda a silná politická polarizace. Zahraniční televize jako CNN se zároveň těší větší důvěře než místní vysílatelé.


Dánsko


Důvěra ve zpravodajství v posledních měsících spadla. Dánové se totiž mimo jiné obávají dezinformací, které se šíří v online prostoru. Ale i tak patří Dánsko mezi země s nejsilnější důvěrou v média. Hlavně díky silnému a nezávislému veřejnoprávnímu vysílání a malé politické polarizaci.


Finsko


Finové věří médiím nejvíc ze všech zkoumaných národů. Přesto důvěra mírně klesá. Teď ji navíc narušuje debata o fake news a možném vměšování Ruska do vnitřních záležitostí státu.


Česká republika


V posledních letech došlo ke koncentraci vlastnictví vydavatelských domů, což se projevilo na vztahu veřejnosti k médiím. Oproti předchozímu roku se důvěra v média sice nezměnila, stále je ale relativně malá v porovnání s jinými zeměmi. Češi nejvíc věří vysílání České televize a regionálním či lokálním novinám, nejhůře u nich bodují některé komerční televize a bulvár.


Sdílet příběh: