Nečekaná setkání s kyberzločinci
Počítač není zdaleka jediná technologie, kde se můžete setkat s hackerem. V dnešním digitálním a nesmírně propojeném světě mají kyberzločinci daleko víc styčných bodů, jak se vám dostat pod kůži – i kvůli pandemii, která digitalizaci zásadně urychlila. Online jsme teď víc než kdy jindy. Tady je pár příkladů, kde všude mohou hackeři číhat. Film Matrix už dávno není takové sci-fi.
Když hacker vypne vodu a zhasne
Nezdá se to, ale i za výpadkem proudu nebo tím, že vám doma nepoteče voda, může stát kyberútok. Stačí, když hacker napadne elektrárnu nebo vodárnu. Objevily se už i případy, kdy kyberzločinci těžili na továrních zařízeních kryptoměnu nebo upravili stroje tak, že došlo ke znehodnocení výrobků a musela být pozastavena výroba. Je tedy zásadní chránit také bezpečnost vodáren a elektráren. I ty totiž mají svá digitální prostředí a systémy.
MUDr. Hacker
Přemýšlíte při návštěvě lékaře nebo nemocnice nad tím, jak moc je potřeba, aby byly přístroje a počítače zdravotníků chráněny? Aby byla naše citlivá data v bezpečí? Pokud ne, není divu. Datovou bezpečnost totiž často bereme jako samozřejmost. I tady ale můžou kyberzločinci napáchat pěkné škody. Často útočí pomocí ransomwaru nebo kryptovirů. Během pandemie se cílem stala třeba nemocnice v Benešově a Brně. V prvním případě šlo o počítačový vir, který šifruje data na počítači a serverech. Následně požaduje po poškozeném výkupné, nejčastěji ve formě kryptoměny. Benešovská nemocnice musela na několik dní odstavit infrastrukturu a pracovat v omezeném režimu. Škody se vyšplhaly na víc než 50 milionů korun.
Ransomwarové útoky nejčastěji cílí na úřady, nemocnice, firmy a instituce, které uchovávají důležitá data (hlavně o pacientech) a je zde větší pravděpodobnost, že pachatel od napadeného získá finanční prostředky – prostě výkupné.
Nevítaný spolužák
Kyberzločinci a nejrůznější trollové dokáží narušit i distanční výuku – a často pocházejí z řad žáků. Během pandemie se například student nejmenované školy naboural do online výuky a ukázal všem spolužákům své obnažené pozadí. Výjimkou nebylo ani to, že žáci záměrně vypínali učitelům mikrofony nebo je nepouštěli do online výukových místností. Hranice mezi kyberútokem a obyčejným kyberzlobením je v tomto případě tenká, mnohdy jde navíc o kyberšikanu. Opravdoví hackeři ale napadají také školní weby. Volně přístupné fotky a data o dětech pak sdílí na sociálních sítích, proto je zásadní, aby měly školy dobře nastavenou kyberbezpečnost.
Kultura jinak
Hacker se může nabourat i do kulturního zážitku – do online koncertu, přednášek, webinářů, virtuálních prohlídek. Proto je potřebné dobře nastavit bezpečnost prostředí, ve kterém se bude akce dít. Vždy je zásadní se ujistit, že se event odehrává ve správné místnosti nebo na platformě či uživatelském účtu, kde řídíme dění my, ne někdo jiný. Na místě je i plán pro případ, že by se do naší akce i přes všechna bezpečnostní opatření někdo naboural. To znamená: mít oprávnění osobu z akce vyloučit, vědět, kam se obrátit na IT podporu a také mít představu, jak se chovat po ukončení eventu, jak data bezpečně zálohovat nebo archivovat.
Chat s podvodníkem
Oblíbeným hřištěm jsou pro hackery taky sociální sítě. Ne každá zpráva na Messengeru je pravá – běžnou záležitostí jsou například podvodné žádosti o telefonní číslo. Údaje se pak mohou dostat do nepovolaných rukou a být lehce zneužitelné. Objevují se také romance scamy a extra výhodné reklamní nabídky, ze kterých se může vyklubat kyberpodvod.
Jak se nedat nachytat? Pomůže prevence
Pár tipů, kde hledat užitečné informace.
Kyberkriminalita – Prevence kriminality
Kurz: Základy kybernetické bezpečnosti (nukib.cz)
Vzdělávací videa (tematická) – E-Bezpečí (e-bezpeci.cz)
LUCIE KOSOVÁ
Vystudovala pedagogiku a sociálně-právní studia. Dva a půl roku pracovala jako referentka bezpečnosti státu v Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a nyní se věnuje prevenci kybernetické kriminality. Dlouhodobě vede vzdělávací kurzy, zaměřené na technické dovednosti, ale i soft skills.