Jak tající permafrost mění svět?

Aktuálně roztává až pětina zmrzlé arktické půdy. Krajina kolem je kvůli tomu nestabilní, objevují se sesuvy půdy i povodně. Zemina může infikovat pitnou vodu i zdroje potravy. Místy se bortí kusy silnic i měst. Do atmosféry se navíc uvolňuje oxid uhličitý, methan a oxid dusný – látky, které umocňují skleníkový efekt a oteplují planetu.

Na problémy způsobené odtáváním permafrostu se můžeme připravit jen stěží. Jeho chování je totiž velmi těžké předvídat. „Je to jako s počasím. Můžeme vycházet z modelů sestavených na základě minulé zkušenosti, ale jakékoliv predikce jsou velmi obtížné. Odtávání permafrostu už nezastavíme – důležitější je hledat cesty, jak ho zpomalit. Třeba zastavit odlesňování a pěstovat vegetaci, která si umí se skleníkovými plyny poradit. A taky zkusit odhadnout další vývoj odtávání, aby se města a v nich žijící lidi mohli včas připravit na extrémní změny krajiny,“ říká mikrobiolog Jiří Bárta, který koordinuje mezinárodní výzkumný tým a pravidelně na Arktidu jezdí. Data, která tu vědci sbírají, pak slouží výzkumníkům po celém světě. Na jejich základě vznikají modely, které se budoucímu vývoji permafrostu snaží aspoň trochu přiblížit.