fbpx

Co může způsobit další ekonomickou krizi?

Pád Lehman Brothers a globální finanční krize v roce 2008. Řecko na pokraji státního bankrotu a evropské dluhové potíže v letech 2009–2012. Pár let klid a už je to tu zas, ekonomiku devastuje pandemie. Za poslední dekádu a půl se trhy propadají už potřetí. Co přijde dál? Politici, centrální bankéři a regulátoři už teď definují hrozby, které by mohly světovou ekonomikou otřást příště.

Než se ale pustíme do predikcí, položme si otázku, proč jsme nedokázali minulým krizím předejít. Důvodů je hned několik: ekonomové před rokem 2008 nebrali vliv finančního systému na globální ekonomiky dostatečně vážně a stejně tak téměř nikdo nečekal rozsah celosvětové pandemie. Ale s každou krizí jsme moudřejší. Hlavní světové centrální banky dnes například již standardně odhadují jak vývoj makroekonomiky, tak i s ní úzce provázaného finančního systému. Zavedly například přísnou finanční regulaci, která „potrestala“ nezodpovědné chování předchozí dekády. Díky ní zůstávají hlavní finanční instituce víceméně stabilní, i když jsou evropské ekonomiky v pandemii z velké části „vypnuté“.


„Příliš pozdě jest míti se na pozoru až vprostřed neštěstí,“ pronesl moudrý Seneca. Centrálním bankám jako hlavním správkyním hospodářského cyklu již došlo, že nestačí pouze hasit požáry. V propojeném globalizovaném světě je nutné slabiny včas identifikovat a alespoň trochu se snažit budoucí krize předvídat. Potenciální spouštěče ekonomické nestability se pokusilo formulovat například Světové ekonomické fórum.


Mezi témata, která budou mít pravděpodobně zásadní dopad na hospodářský cyklus a fungování centrálních bank, patří například klimatická změna. Ovlivnit by mohla správné fungování měnové politiky a stabilitu ekonomického a finančního systému. 


Třeba zvýšené výskyty lesních požárů, které jsme v roce 2020 viděli v Austrálii a Kalifornii. Nejenže vyhání obyvatele a zanechávají za sebou celá spálená města, ale do finančních problémů můžou dostat i banky, které lidem v zasažených oblastech poskytly hypotéky na domy. Krachující finanční instituce následně můžou spustit dluhový domino efekt, který poškodí celou ekonomiku. Další hrozbou jsou například rostoucí hladiny oceánů – ne nadarmo jsou hlavním lídry v oblasti výzkumu tohoto fenoménu především Nizozemci. Jako národ, který svou zemi vyrval ze spárů moře, si dobře uvědomují, že půda pod jejich nohama je kvůli klimatickým změnám velmi ohrožená. 



Britská ekonomka Kate Raworth nedávno prohlásila, že moderně přemýšlející ekonomové by měli projít metaforickou kariérní změnou a z inženýrů se proměnit na zahradníky. Možná by pak lépe pochopili, že naše ekonomika, společnost, zdraví a životní prostředí jsou mnohem více propojeny, než jsme si dosud mysleli.


Další rizika, která by mohla spustit příští krizi, přijdou s postupným a nevyhnutelným rozvojem zelené ekonomiky. Například rychlé pokroky zelených technologií můžou kompletně překopat tradiční průmyslová odvětví. Nebo sílící regulace, které vytvářejí finanční podněty pro investice do zelených aktivit a silněji trestají ty, kteří nezodpovědně znečišťují životní prostředí. Jak velké riziko na sebe bere pojišťovna, která pojistí velkou uhelnou elektrárnu, jež se může brzy náhle zavřít? Co budou dělat státem podporovaní těžaři v Rusku, Saudské Arábii nebo ostatně i u nás na severu Čech a Moravy, až vlivem nových technologií a regulací dramaticky poklesne poptávka po „černém zlatě“ a uhlí?


Pokud si přiznáme chyby z minulosti a naučíme se rizika včas identifikovat, můžeme další krizi snadněji předejít. Nová evropská regulace, plánovaná na příští rok, zřejmě velké banky donutí vypočítávat klimatická rizika ve svých financích. Příští ekonomická krize může být klimatická, nebo finanční. Ale také ji může nastartovat nová pandemie, geopolitické změny, nebo digitální revoluce. Populární britská ekonomka Kate Raworth nedávno prohlásila, že moderně přemýšlející ekonomové by měli projít metaforickou kariérní změnou a z inženýrů se proměnit na zahradníky. Možná by pak lépe pochopili, že naše ekonomika, společnost, zdraví a životní prostředí jsou mnohem více propojeny, než jsme si dosud mysleli.


Sdílet příběh: