Česko a propaganda: Proč „lídr boje s dezinformacemi” zaostává

Docela mě to tehdy mrzelo a mrzí pořád. Na pracovní úrovni toho Češi proti propagandě nedělají málo. Ministerstvo zahraničí mě poslalo do specializovaného týmu pro boj s ruskými dezinformacemi. Denně jsem se staral o to, abychom byli v Bruselu slyšet, a diplomaté z ministerstva se na různých pracovních skupinách snažili o totéž. Na ministerstvu vnitra už vznikal tým pro stejné téma na české úrovni, později si ho všímali i v zahraničí. Znal jsem práci lidí v armádě a tajných službách, kteří se tématu věnovali. Často měli znalosti, kterými nedisponovali ani někteří evropští odborníci. Nedávno se přidalo i ministerstvo obrany se svou strategií pro čelení hybridnímu působení.

Vedle toho máme i velmi silnou nevládní úroveň, kterou nám v zahraničí často záviděli. České neziskovky v čele s Evropskými hodnotami už začínaly produkovat zprávy, kterých si všímala celá světová expertní komunita – i díky tomu, že ji Evropské hodnoty ve spolupráci s vnitrem začaly každý rok vozit do Prahy na specializovaný StratCom Summit. Vedle think tanků se přidaly i občanské iniciativy, jako skvělí Čeští Elfové (vybudovaní po vzoru nejzkušenějších evropských bojovníků s nepřátelským vlivem v Pobaltí), dezinformacím se věnovali i manipulátoři.cz a další.

A ani to nebylo všechno. Soukromá firma Semantic Visions pomáhala rozkrýt ruskou propagandu kolem sestřelení letu MH17 a nedávno se objevila i iniciativa NELEŽ, díky které firmy odebírají dezinformačním portálům peníze z reklamy. Svůj díl práce odváděli i akademici, na školáky zamířil rovněž Člověk v tísni…

V porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme už v roce 2016 byli v tomto tématu mimořádně aktivní a v Bruselu vnímáni jako lídři v boji s dezinformacemi – jak mi s obdivem říkali kolegové z dalších evropských zemí. Už tehdy jsme měli odborníky a aktivisty, které respektovala Evropa i Severní Amerika. Proč jsme se tedy zařadili mezi nejzranitelnější země celé EU? 

„Tohle opravdu nepokládám za tak zásadní problém,” říkala o mediální výchově ještě v roce 2017 ministryně školství (!) Kateřina Valachová. Jiný ministr, později premiér Andrej Babiš, se ochotně chytil pseudotématu lithium, tlačeného dezinformační stokou, a udělal si z něj hlavní téma voleb (a cíle svých útoků přebírá od dezinformátorů i letos). 

A navrch prezident Zeman, který ztrapňoval Českou republiku před světovými lídry na summitu NATO, když předstíral, že neví o přítomnosti ruských vojáků v Ukrajině. Který šel proti celému bezpečnostnímu aparátu republiky a šířil ruskou lež o tom, že Češi vyráběli jed, kterým Rusové zkusili popravit Sergeje Skripala v Salisbury. Který nedávno pomáhal Kremlu šířením lží o tom, že existuje více vyšetřovacích verzí toho, co se stalo ve Vrběticích. Pak už je skoro méně podstatné, že jakoukoliv ruskou lež okamžitě přes všechny své kanály reprodukují obě strany Kremlu v Česku, tedy bolševici a Okamurovi fašisté. 

V porovnání s Estonci nebo Litevci máme v Česku jednoduše otřesné politiky, kteří buď Kremlu rovnou agilně a s plným vědomím pomáhají, seč jim síly stačí, nebo mu šířením lží slouží jako užiteční idioti, kteří dezinformace dostávají k novým publikům a dodávají jim novou legitimitu. 

Čestné výjimky lze nacházet v opozici, díky které vznikla sněmovní komise pro hybridní hrozby. Ale dokud jsou v rozhodovacích pozicích osoby jako Zeman, bude informační prostředí v České republice do značné míry úspěšně ovlivňovat Kreml, a to na úkor Čechů samotných. 

Tohle je ta slabina, kvůli které nás Kreml hodnotí jako jeden z nejslabších kusů v Evropě, spolu s orbánovským pro-diktátorským Maďarskem a Rakouskem, které má pro Kreml tradičně slabost. Když už je chyba identifikovaná, zbývá ji jen odstranit. Což už mají v rukou voliči.