Budoucí hrozby terorismu

SYNTETICKÁ BIOLOGIE

Jde o relativně mladý vědní obor, který vznikl na počátku milénia. Propojuje tradiční biotechnologie s technickými obory a informačními technologiemi. Slovy našeho předního biologa, profesora Jaroslava Petra: „Syntetická biologie vytváří něco zcela nového. Něco, co je silně inspirováno pozemskými formami života a procesy, jež v nich probíhají. Případně se snaží o zásadní přeměnu pozemských forem života a procesů v nich probíhajících. Vzniká tedy buď něco, co tu ještě nebylo, nebo něco, co tu bylo, ale proměnili jsme to k nepoznání.”

Optimistický biolog vidí rozvoj syntetické biologie spíš pozitivně. Velkým pomocníkem by mohla být například tam, kde je velmi znečištěné životní prostředí. Synteticky vyrobení mikrobi by se prý mohli namnožit ve znečištěné půdě nebo vodě, rozložili by v ní toxické látky na neškodné produkty a po skončení úkolu by spáchali masovou sebevraždu. Pro „nebiologa” to zní sice jako ze sci-fi filmu, pro Petra jde o jasnou budoucnost.

Syntetická biologie by podle něj také mohla do kvasinek přenést kaskádu genů potřebných pro syntézu morfinu. Opiáty bychom pak získávali laboratorně. Dnes je jejich hlavním zdrojem mák pěstovaný na polích, odkud se však plodina časo krade a zneužívá pro výrobu drog. Když bychom dostali výrobu z pole do fabriky, měli bychom nad opiáty větší kontrolu.

Co víc, geny lze dokonce pozměnit a vyrábět zcela nové opiáty, které dokážou lépe tlumit bolest a nejsou tak návykové. To by mohlo být v dnešní opiátové krizi v USA silně žádoucí. Profesor Petr ale upozorňuje také na odvrácenou stranu opiátové revoluce: výrobní fabriku by si mohla pořídit kupříkladu kolumbijská mafie a začít vyrábět silnější a návykovější drogy.

Rovněž některé viry závažných nemocí, například virus obrny, byly vyrobeny pomocí genomu syntetizovaného v laboratoři. Mnohé další viry nemocí, které těžce zkoušely naše předky, jako třeba neblaze proslulá španělská chřipka, dokázali vědci v laboratořích „znovuvskřísit”.

A na biotrhu existují i další platformy. Například za pouhou stovku dolarů měsíčně se můžou amatérští biologové stát členem komunitní laboratoře nazvané Genspace, založené roku 2009. Členství zahrnuje nejen nepřetržitý přístup ke všem zařízením, jimiž sdružení disponuje, ale navrch získávají členové laboratorní školení od biologů, kteří jsou zde zaměstnaní.

Nechci malovat rohatého na stěnu, ale hesla typu „Nauč se editaci genomu s CRISPR-Cas9“ nebo „Sestav si svou vlastní centrifugu” ve mně vyvolávají obavy. Teroristické útoky na počátku 21. století totiž ukazují, že jeho aktéři nejsou jen nevzdělaní pasáčci koz. A nepůsobí už jen lokálně a izolovaně, nýbrž globálně a koordinovaně. Bioterorismus je doménou organizovaných a bohatých skupin, které mají přístup ke vzdělání a moderním technologiím. Bez těch se při práci s mikroby a toxiny neobejdete.

Ostatně o tom, že teroristé používají stále sofistikovanější praktiky, jsme se sami přesvědčili při našich častých výjezdech na frontové linie Blízkého východu. ISIS a další teroristické organizace využily válku v Sýrii i jako laboratoř, kde zdokonalovaly svou schopnost využívat chemikálie, toxiny i jiné materiály s toxickým účinkem, které pak využívaly na bojišti.

Komerční firmy jsou dnes schopné na zakázku vyrobit dlouhé úseky dědičné informace a prodat je svému zákazníkovi. Potenciální bioterorista by mohl oslovit několik takových „podniků” a nakoupit jednotlivé části nebezpečného viru. Ty by pak spojil v laboratoři a biologická zbraň je na světě. Dnes je taková hypotéza podle Petra dost nepravděpodobná. I zmíněná montáž totiž vyžaduje experty a vybavení. Navíc firmy, které syntetizují dědičnou informaci na zakázku, kontrolují, co si u nich kdo objednává. Pokud zjistí, že dostaly objednávku na kus viru eboly, tak zakázku nedodávají, ale informují bezpečnostní složky. Otázka je, zda s rapidně přibývajícími laboratořemi, narůstající komercionalizací a zlepšujícími se technologiemi nebude riziko bioterorismu stále aktuálnější.